[ad]

Psí sáně
Zatímco jsem marodil, Juliovi se rozbil už druhý sněžný skutr, takže nemá na čem jezdit a musíme jezdit spolu. Abychom mohli převážet na zádech oba gravimtery, jezdíme s tzv. psími saněmi, na kterých Julio stojí jako masher a já se svým skutrem dělám psí spřežení.

Dennis a Rodrigo
Zdejší senior geophysicist Dennis (vlevo) diskutuje s Rodrigem z Mexika (vpravo) výsledky měření. Vše se odehrává v našem stanu, který je trochu kancelář, centrum gravimetrie a poslední dva týdny také noclehárna, protože tu máme strašný nával, takže kromě mě a Julia tu ještě spí dva pomocníci, za kterými pořád chodí početné návštěvy kuřáků, a kromě toho k nám chodí zpracovávat data Rodrigo, protože v jeho stanu, který je podstatně menší než náš, jich spí pět a on si už ani nemá kam položit laptop.

Camp z parkoviště skutrů
Dnes dopoledne bylo silné zemětřesení na Nových Hebridech, takže jsem nemohl až do půl dvanácté měřit gravimetrem a měl jsem trošku volněji. Tak jsem se vydal na procházku po campu abych udělal nějaké další fotky, protože break-down se kvapem blíží. Tak tohle je pohled na náš camp od parkoviště. Budova vpravo je kuchyně a vlevo sušárna, koupelna, prádelna a sociální zaářzení. Poslední cca měsíc je náš camp vybaven splachovacími záchody, což nám závidí široké okolí :-). Červená bedna před kuchyní slouží na přepravu zásob a včera odpoledne ji tam položil na laně vrtulník. Dnes si ji zase odveze a zítra přiveze nové zásoby.

Heliport 2
To je naše nádraží, spojení se světem a také benzínová pumpa. Sudy vzadu – ty červené – obsahují benzín do skutrů pokud to někdo na letišti nepoplete. Vrtulník na rampě je ten, kterým jsem letěl do nemocnice. Pilotovi chutná naše kuchyně, takže si zaletěl na oběd.

Vítejte
Tohle je náš stan. Je největší a nejlepší v táboře, což je obvykle výhoda. Jen když do campu měla zavítat VIP návštěva museli jsme celý stan vyklidit. VIP si to pak rozmysleli a do campu nepřijeli, takže to bylo takové požární cvičení. Hromada hned vedle dveří je moje gravimetrické nádobíčko, chybí jen gravimetr, který čeká až se zemětřesení zklidní na našem základním bodě. Dnes budu měřit jen asi 300 metrů od campu, takže půjdu pěšky s krosnou. Celé vybavení včetně nezbytných náhradních akumulátorů má okolo 20 kilo.

Moje kancelář
Čtyřicet centimetrů tohohle velkého stolu až k mému hrnku jsem si zabral jako kancelář a musím říci, že to všichni respektují. V popředí je konec mé postele, takže jak vidíte, můžu pracovat vsedě i vleže :-). Zadní část stolu okupují hlavně nabíječky různých přístrojů a vysílaček a když někdo potřebuje kousek stolu, odhrne to na stranu.

Noclehárna
Zadní část stanu slouží jako nouzová noclehárna pro pomocné síly. Jsou tam dvě postele a po večerech jejich okolí obývá okolo 4-5 lidí. Uprostřed je nejpodstatnější část stanu – naftová kamna. Dokáží ve stanu udržet teplotu nad 20 stupňů i když je venku méně než minus třicet. Vpravo dole vidíte nejdůležitější část kamen, regulátor přívodu nafty. Ten není automatický a musí se ručně přestavovat podle venkovní teploty. Než se změna polohy projeví, trvá to cca 10 minut, takže pokud je ve stanu moc horko, musíte to ještě čtvrt hodiny vydržet, a pokud je zima, spraví se to také až za chvíli.

Mexiko
A nakonec mexická část stanu. V pozadí stůl s oběma laptopy, jak jsem již vysvětloval dříve. Pod stolem dnes kromě koše na odpadky odpočívá i druhý gravimetr, protože Julio vyrazil s Dennisem dodělávat topografii pomocí GPS. Postel v popředí je Juliova, v té vzadu spí jeden z pomocníků.

Vrtná jádra
Tenhle sympatický pán je zdejší geolog. Jeho hlavní práce spočívá v popisování vrtných jader, tedy toho, co se při vrtání podaří vytáhnout na povrch. Přijel o velikonocích a celé tohle pracoviště je tu zřízené pro něj včetně dílny s brusírnou a řezárnou kamene. Seznámili jsme se spolu když jsem jel do nemocnice, letěli jsme spolu vrtulníkem do main campu. Teď mi ochotně pózuje a já mu zato slíbil, že mu fotku pošlu e-mailem. On také fotogravofal to psí spřežení.

Geofyzikální profil
je úzký průsek vyčištěný a označený tyčemi s červeným koncem každých 25 metrů. Většina z nich vypadá nějak takhle, protože vedou většinou bažinami s více či méně hustými lesy, které nikdo neudržuje, takže si žijí jak umí.

Julio a post-processing GPS
Protože se mexickému týmu nepodařilo rozchodit real-time GPS, měří teď Julio alespoň post-processing. To má jednu zásadní nevýhodu, že jestli změřil něco rozumného se dozví až večer až zpracuje data. Protože se pohyboval po stejných profilech na kterých jsem já měřil gravimetrem, několikrát jsme se potkali, a tak jsem ho vyfotil při práci a on zase udělal několik fotek z měření gravimetrem.

Měření gravimetrem 1
Napřed se změří výška sněhu a gravimetr se vyrovná do vodováhy podle dvou libel.

Měření gravimetrem 2
Když je gavimetr vyrovnaný, odaretuje se a připraví na čtení. To je jediná asi pětivteřinová operace, která se musí udělat bez rukavice.

Měření gravimetrem 3
Pak už se může začít měřit. Na jedné stanici opakujeme měření dvakrát po sobě a celé to trvá přibližně tři až čtyři minuty.

Měření gravimetrem 4
A je to. Ještě zaaretovat gravimetr (bez rukavice) a zapsat výsledek měření do deníku spolu s výškou sněhu. A může se popojít o 25 metrů dál na další stanici.