[ad]

Dům na Victory Road
V tomhle domě obehnaném vysokým živým plotem žijí Hasekovi. Nechají mne u sebe bydlet během mé týdenní dovolené ve Vancouveru a okolí.

SeaBus
Do Vancouveru jsem dorazil po petihodinovem letu s velmi brzkým vstáváním, takže až odpoledne vyrážím na krátkou odpočinkovou procházku po městě. Na doporučení domácích se vydávám do Severního Vancouveru, který je od zbytku města oddělen mořským zálivem. Přes něj se jezdí trajektem, který je součástí městské dopravy a nese příznačný název SeaBus – mořský autobus.

SeaBus 2
Cesta přes záliv trvá asi deset minut. Přes přední sklo trajektu mám Severní Vancouver jako na dlani.

SeaBus 3
Vancouverský přístav, který zátoka tvoří a který zhruba uprostřed trajektem přetínáme, je největší přístav v Kanadě a snad druhý největší v severní Americe.

SeaBus 4
Mořský autobus se vrací zpátky, obepluje tuhle zakotvenou nákladní lodičku pro změnu z druhé strany a já stoupám do kopce, abych si mohl město vyfotit z výšky.

Jaro
Tady na jižním svahu je už jaro v plném proudu, přestože místní říkali, že ještě před týdnem tu ležel sníh. Ve zdejším mírném přímořském klimatu neobvykle pozdě.

Vancouver downtown z výšky
Tenhle obrázek se mu stále zdá moc plochý, takže budu stoupat dál, i když už jsem u hranice lesa.

Baden-Powel trail
Po několika stech metrech stoupání po lesní pěšině přicházím na zpevněnou cestu s turistickou značkou. Baden-Powel trail nabízí cestu k vrcholu vzdálenému 1,5 hodiny, čemuž se nedá odolat. Zapínám GPS – ukazuje výšku necelých 400 metrů nad hladinou moře – a vyrážím vzhůru.

Velikán
Procházím lesem, kde podle všeho před několika lety řádil lesní požár. Tenhle velikán je sice už úplně ztrouchnivělý, ale požár ho nezničil. Na fotce to tak nevypadá, ale jeho kmen je široký skoro dva metry.

Vrcholové foto
Škoda. Další výstup mi překazil sníh. Je rozbředlý a navrchu přemrzlý a v mých botaskách to opravdu dál nepůjde. Ale když zjistím, že má GPS ukazuje výšku 595 metrů, ještě se kousek opatrně nahoru vyškrábu a vrcholové foto fotím ve výšce 607 metrů nad mořem.

Sjezdovky
Kousek níž se odkrývá pohled na sjezdovku nad Severním Vancouverem. Teď už se tu nelyžuje, ale nahoru prý vede lanovka. Námět na další výlet do hor, který už asi nestihnu 🙁 .

Tulipány
Tenhle záhon opravdu nevypadá na to, že jen o kousek výš ještě leží vrstva sněhu.

Pohled z města
Od benzínové pumpy a supermarketu dole ve městě je pěkný pohled na kopec, na který jsem šplhal. Je to ten nejbližší. Sníh skrz husté stromy vůbec není vidět. Podle mapy jsem mu vyšplhal asi do tří čtvrtin.

SeaBus 5
Při návratu zpět do Downtownu Vancouveru je ze SeaBusu dobře vidět hořící loď.

SeaBus 6
Panorama mrakodrapů v centru vypadá ve večerním slunci úchvatně. Ve Vancouveru se nesmí stavět žádné výškové budovy, proto vidíme jen tyhle na severoamerické poměry trpasličí stavby. Ze Seabusu přesedám pod zemí na nadzemní metro SkyTrain a to mě doveze rovnou domů. Zítra budu opět brzy vstávat a vyrazím do Victorie za Martinem.